Neil Gaiman? Zkuste originál :)
Hned ze začátku přiznávám, že číst v angličtině jsem začala poměrně brzo a to někdy ve 14 letech Harryho Pottera. No začala jsem se slovníkem a snažila se všechno přeložit, takže jsem znechucená knížku velice brzo odložila. Konečný návrat k anglickým knížkám nastal až několik let poté a to opět Harrym Potterem. A pořád ho doporučuji pro všechny, kdo chtějí začít číst anglicky a to lehce a bez utrpení. Protože tím že není psán vysloveně těžkou angličtinou a knížka má vlastnost strhnout čtenáře i bez slovníku a hlavně bez slovníku nakonec knížku přečtete za pár dní bez mrknutí oka a vůbec vám nevadí, že několika větám jste nerozuměli. Ale příspěvek jsem nechtěla zasvětit Harrymu Potterovi, ale mému oblíbenci Neilu Gaimanovi.
Neil Gaiman je podle mého názoru naprosto nepřekonatelný spisovatel. Tedy není jen spisovatel, dělá vlastně do všeho, kde text může použít, takže například jeho první slavné dílo Nikdykde bylo vydáno nejprve jako rozhlasová hra na stanici BBC a dostal jako první z amerických spisovatelů věhlasnou literární cenu za komiks Sandman (kterého mimo jiné také zbožňuju). Každopádně tento svérázný chlapík, který mimo jiné u mě získává plusové body za společné dílo s Terrym Pratchettem a za to že má rád -stejně jako já- dílo Douglase Adamse, plní výraznou část mé domácí knihovny.
Samozřejmě nejdřív jsem začala číst to, co bylo k sehnání v českém jazyce, ale nakonec dříve nebo později (u mě dříve) jsem musela vyčerpat české překlady a narazit na až nesnesitelnou pomalost překladu nebestsellerových knih. No vážně je to ubíjející, na to co běží v kině, máte vydanou knížku a přeloženou za nanejvýš tři měsíce a jiné věci se k nám dostanou až po několika letech. Je celkem pochopitelné že se pak vzdělanější část českých čtenářů obrací na Amazon. No každopádně v období překladatelského sucha jsem zabrousila do anglické sekce a našla "M is for magic" sbírku povídek. Sbírky povídek mám od Gaimana už dvě a posléze jsem zjistila, že se tam některé povídky opakují a to právě byl důvod mého uchvácení. Jak české tak anglické vydání povídek jsem si užívala. Ale když jsme narazila v anglickém na tu co znám, přečetla jsem si ji rovnou dvakrát za sebou. Povídka se jmenovala Rytířství -Chilvary a zamilovala jsem si ji. Naprosto. Myslím, že nový pocit, který jsem po přečtení v originále měla, nebyl špatným překladem. Překlad si myslím, že odpovídal, ale když čtete slova, která tam autor opravdu dal a vymyslel, máte v tomto případu pocit, jako kdyby se zdály bohatší a doslova každé slovo, které jsem na tom béžovém papíře přečetla mi vlítlo přímo do hlavy a tam se rozeznělo. To byla chvíle kdy jsem si uložila celou knížku někam hluboko dovnitř a vždycky když si na ni vzpomenu, obklopí mě zvláštní pocit. Jsem zastáncem toho, že pokud knížku překládá člověk s talentem, jako pan Kantůrek u Terryho Pratchetta může knížku obohatit a přiblížit ji českému čtenáři. (Zrovna Pratchett je totiž případ kdy, hodně věcí člověk žijící v jiné zemi než autor anebo nemá angličtinu, jako mateřský jazyk, může jen s obtíží pojmout) "M is for magic" je ale krásným příkladem proto, že originál přináší něco přímo z autora. Možná je to jiná atmosféra, možná je to zvuk slov, možná něco naprosto jiného, na co jsme nepřišla. Ale určitě to ve vás zanechá dojem.